Příprava

Obr. 1 - Příprava. Foto Natalia Jagelská

Konec jedné techniky je počátek druhé

Slouží k budování potenciální energie.

Příprava se skládá z mentální a fyzické složky.

Mentální příprava

Mentální příprava vytváří psychický základ pro úspěšné provedení technik Primární Todome-waza. Jejím cílem je dosáhnout takového stavu mysli, který obránci umožní správně vnímat situaci, rychle se rozhodovat a jednat bez zbytečných emocí či vnitřních překážek.

Mentální příprava je založena na čtyřech vzájemně navazujících pilířích:

• Fudōshin (不動心) – neochvějná mysl, vnitřní klid a emoční stabilita vycházející z přesvědčení, že obrana je správná a vzniklou situaci již nelze vyřešit jiným způsobem.
• Zanshin (残心) – nepřetržitá bdělá pozornost, plná koncentrace a bojová připravenost.
• Mushin (無心) – mysl prostá rušivých myšlenek, emocí a ega, umožňující spontánní vnímání a zrcadlení soupeře.
• Kan (勘) – intuitivní vycítění okamžiku úmyslu agresora na útok, umožňující zahájit obranu bez časové prodlevy.

Obr. 2 - Kaligrafie čtyř stupňů mentální přípravy

Tyto čtyři pilíře mentální přípravy tvoří vzájemně propojený celek, který umožňuje správně vnímat situaci, rychle se rozhodovat a účinně jednat v souladu s principy Goshinjutsu. Fudōshin (morální jistota → klid) → Zanshin (bdělost) → Mushin (nezatížená mysl) → Kan (intuitivní zachycení záměru) → Oji-waza

Fyzická příprava

Fyzická složka přípravy je založena na správném postavení těla (SHIZEN-TAI-NO-RI), které umožňuje optimální funkci jednotlivých svalových skupin v závislosti na prováděné technice. Je základním předpokladem pro efektivní využití fyzické energie a její následný přenos prostřednictvím celého těla.

Cílem fyzické přípravy není vytvořit maximální svalové napětí, ale uvést tělo do optimálního mechanického stavu pro následné provedení techniky.

SHIZEN-TAI-NO-RI

SHIZEN-TAI-NO-RI představuje princip správného - funkčního postavení těla. Správné postavení umožňuje účinné propojení jednotlivých částí těla a vytváří podmínky pro využití energie celého tělesného systému.

Základem je zejména:

• správné postavení těžiště,
• stabilní kontakt s podložkou,
• optimální postavení kloubů,
• správné zapojení svalových řetězců,
• uvolnění zbytečného svalového napětí,
• správné propojení končetin s trupem,
• vytvoření odpovídajícího svalového předpětí.

Správná tělesná struktura vytváří podmínky pro konexi, tedy funkční spojení jednotlivých částí těla. Konexe umožňuje, aby při následném provedení techniky nedocházelo k izolovanému pohybu jednotlivých částí těla, ale k jejich koordinovanému zapojení.

Potenciální energie

Příprava slouží k vytvoření potenciálu pro následné provedení techniky.

Potenciální polohová energie

Jednou ze složek je potenciální polohová (tíhová) energie:

kde:

• Eₚ – potenciální polohová energie [J],
• m – hmotnost [kg],
• g – gravitační zrychlení [m·s⁻²],
• h – výška těžiště nad zvolenou vztažnou rovinou [m].

V lidském těle však nejde pouze o energii danou jeho polohou. Při přípravě se současně mění postavení jednotlivých segmentů, svalové napětí a stav svalově-šlachového systému.

Potenciální energie pružnosti

Další složkou je potenciální energie pružnosti Eₚᵣ, která vzniká deformací a předpětím elastických struktur svalově-šlachového systému.

Pro zjednodušený model pružné struktury ji lze vyjádřit:

kde:

• Eₚᵣ – potenciální energie pružnosti [J],
• k – efektivní tuhost pružné struktury [N·m⁻¹],
• x – velikost deformace [m].

U lidského těla jde pouze o zjednodušený model, protože svalově-šlachový systém nemá vlastnosti ideální pružiny. Princip však vystihuje skutečnost, že vhodným postavením těla a vytvořením odpovídajícího předpětí lze v elastických strukturách dočasně akumulovat mechanickou energii.

Svaly samy o sobě nefungují jako jednoduché pružiny. Aktivní svalová kontrakce vytváří sílu a současně ovlivňuje napětí celé svalově-šlachové jednotky. Správná míra svalového předpětí proto připravuje tělo na okamžité a koordinované provedení následující fáze.

Předpětí musí být funkční, nikoli maximální.

Příliš malé předpětí neposkytuje dostatečnou připravenost. Naopak nadměrné napětí vede ke ztuhnutí těla a omezuje jeho schopnost rychle a plynule reagovat.

Proto platí:

optimální předpětí ≠ maximální napětí

Tato energie může být následně při uvolnění elastických struktur využita v další fázi techniky.

Energetický potenciál přípravy

Fyzickou přípravu lze tedy chápat jako vytvoření komplexního potenciálu pro techniku, který je tvořen především:

• vhodným postavením těla,
• polohou těžiště,
• optimálním svalovým napětím,
• správnou konexí jednotlivých částí těla.

Nejde o prostý součet jednotlivých druhů energie. Lidské tělo je komplexní biomechanický systém, ve kterém se vzájemně ovlivňují poloha těžiště, postavení kloubů, svalové napětí, pružnost tkání a kontakt s podložkou. Podstatou přípravy je proto vytvořit takové postavení a vnitřní uspořádání těla, které umožní co nejúčinnější využití vytvořeného potenciálu v následující fázi PTW.

Fyzická příprava tak není pouze zaujetím určitého postoje před provedením techniky. Je to aktivní proces nastavení celého těla, jehož výsledkem je optimální připravenost pro následující fázi.

Její princip lze zjednodušeně vyjádřit:

SHIZEN-TAI-NO-RI → správné postavení těla → konexe → předpětí → vytvoření potenciálu → připravenost

Fyzická příprava je dokončena v okamžiku, kdy je tělo prostřednictvím správné struktury, konexe a předpětí připraveno k okamžitému zahájení další fáze Primární Todome-waza.

Příprava vytváří potenciál. Start jej začíná využívat.

Aplikace

Fáze Přípravy Primární Todome-waza (PTW) je demonstrována na:

• technice úderu na místě,
• využívající dynamiku těla rotace,  
• v postoji Zenkutsu-dachi,
• ve formě Gyaku-zuki,
• s úderovou plochou Seiken.

Gyaku-zuki je pro demonstraci vhodné zejména proto, že umožňuje názorně sledovat vytvoření potenciálu, jeho následné využití prostřednictvím rotace těla a přímočarý směr techniky. Příprava musí vytvořit takové podmínky, aby bylo možné v dalších fázích techniky dosáhnout přímočarého transportu a ostrého předání individuálně optimalizovaného maxima energie do cíle.

Obr. 3 - Příprava Gyaku-zuki v Zenkutsu-dachi čelní pohled

Praktická aplikace mentální přípravy

V praktickém provedení mysl ovlivňuje tělo a tělo zpětně ovlivňuje mysl. Mentální a fyzická příprava proto nejsou dva oddělené procesy, ale vzájemně propojené části jediného systému. Cílem je především stabilizovat emoce, zklidnit mysl a současně zachovat bdělou pozornost. 

K dosažení tohoto stavu pomáhá vědomé nastavení těla:

• lehká hlava,
• uvolněný obličej a krk,
• ramena dozadu a dolů,
• otevřený hrudník,
• aktivní mezilopatkové svaly,
• uvolněné, ale připravené tělo,
• přirozený, plynulý dech bez zadržování.

Klidný dech podporuje stabilizaci mysli a současně uvolnění těla. Správné nastavení těla naopak pomáhá udržet psychický klid.

Aktivní práce s myslí spočívá v řízení pozornosti. Cvičenec se nesnaží potlačit myšlenky silou ani „na nic nemyslet“. Jeho úkolem je nepodléhat obavám, očekávání ani hodnocení situace. Místo vnitřního dialogu se soustředí na přítomný okamžik.

Pozornost není zaměřena pouze na vlastní tělo ani na jediný bod soupeře. Je široká, měkká a periferní, takže obránce současně vnímá soupeře, jeho postavení, vzdálenost, pohyb, změny napětí i okolní prostor.

Praktický postup lze zjednodušit:

zklidnit → ukotvit → rozšířit pozornost → vnímat → nereagovat předčasně → být připraven.

Cvičenec se nesnaží vědomě „číst“ soupeře ani předvídat jeho útok. Učí se vnímat změny jeho chování jako celek – změnu postoje, napětí, dýchání, pohledu nebo pohybového záměru. Dlouhodobým tréninkem se tyto podněty spojují do intuitivního vjemu.

Zde se propojují čtyři principy mentální přípravy:

Fudōshin – klid a jistota.
Zanshin – nepřetržitá bdělost.
Mushin – mysl bez zbytečných překážek.
Kan – intuitivní zachycení okamžiku, kdy se záměr soupeře mění v útok.

Nejde tedy o to na jednotlivé principy myslet. Cílem je jejich propojení do jediného přirozeného stavu připravenosti, ve kterém mysl nebrání vnímání a tělo je připraveno okamžitě následovat vjem.

Mysl a tělo jsou připraveny jako jeden celek.

Při správném provedení není mezi mentálním rozhodnutím a fyzickým nastavením těla zbytečná prodleva. Mysl a tělo jsou připraveny jako jeden celek.

Miyamoto Musashi v Go Rin No Sho k mentální přípravě uvádí:

„Uhlaď dvojnásobného ducha srdce a mysli, vyostři dvojnásobný upřený pohled percepce zraku. Jestliže tvůj duch není ani v nejmenším zastřen, jsou-li mraky zmatku úplně pryč, tam je pravá prázdnota. V mé strategii držím ducha a tělo rovně, přímo, a způsobuji, že nepřítel se musí kroutit a všelijak ohýbat. Nezbytnou podstatou je zvítězit tím, že (za)útočím na nepřítele, když jeho duch klesá.“

Držení těla

Správné držení těla (SHIZEN-TAI-NO-RI) je základním předpokladem pro efektivní provedení technik sebeobrany.

Pro dosažení správného držení těla je potřebné zachovat vzpřímený postoj, snahou je zdánlivě srovnat zakřivení páteře a tím ji dostat do správné fyziologické polohy. 

Krční páteř dostaneme do správné fyziologické polohy tím, že mírně pozvedneme a zastrčíme bradu.

Srovnání páteře v hrudní oblasti dosáhneme skrze aktivaci mezi-lopatkových svalů, přičemž ramena mírně tlačíme vzad a dolů.

V bederní oblasti můžeme přispět k přiblížení se principu podsazením kostrče skrze aktivaci hýžďových a břišních svalů.

U dolních končetin dbáme na postavení chodidel na šířku pánve, hmotnost by měla být rozložena rovnoměrně na celé chodidlo, kontrolujeme tlak pod palcem, malíkem a patou. Malíková hrana v plném kontaktu s podložkou. Vrchol kolene se pohybuje v ose chodidla od kotníku až před ukazovák.

Dále se k tomuto srovnání používá mentální představy lehké hlavy jakoby zavěšené u stropu a hutného břicha (Hara) jakoby spojeného se zemí. Toto srovnání trupu je nutné pro správnou funkci svalů zad, beder, pánve, břicha a hrudníku, která je nezbytná pro správné vykonání techniky.

Důležitost správného držení těla popisuje již Miyamoto Musashi:

„Zaujmi postoj s hlavou vztyčenou, avšak nehledící vzhůru, ani nesehnutou, ani nenahnutou na tu či onu stranu. Tvé čelo a prostor mezi tvýma očima by měli být prosty vrásek. Drž linii nosu přímo vpřed, s pocitem lehce se rozšiřujících nozder. Linii zad drž rovně; vlož ráznost do své ofiny, a stejně tak dolů, od ramen skrze celé tělo. Povol ramena, a aniž by půlky zadku trčely ven, vlož sílu do nohou od kolen po špičky prstů. Zpevni podbřišek, aby ses neohýbal v bocích.“

Správné držení těla tedy není samoúčelné. Je základním předpokladem pro vytvoření konexe a následné efektivní využití dynamiky celého těla.

Pohled

Pohled je úzce provázán s držením těla. K narušení správného postavení nemusí dojít výrazným ohnutím nebo vychýlením hlavy. Stačí pouze sklopit zrak nebo pohlédnout do strany, aby došlo k oslabení postoje a tím i celé techniky.

Pohled má být měkký a periferní, přičemž zahrnuje cílovou oblast i co možná nejširší okolí. Cílem je zachovat široké zorné pole a současně vnímat prostor jako celek.

Důležitá je také převrácená vzdálenost (percepce zraku) – schopnost vnímat vzdálené věci, jako by byly blízké, a blízké věci, jako by byly vzdálené. Tento způsob vnímání umožňuje zachovat širokou a nerušenou pozornost a je důležitou součástí Zanshin.

Obr. 4 - Příprava Gyaku-zuki v Zenkutsu-dachi boční pohled

Požadavky na pohled velmi dobře vystihuje Miyamoto Musashi:

„Nenech oči koulet ani jim nedovol mrkat, ale lehce je přivři. S rysy obličeje uklidněnými. Ve strategii je důležité vidět vzdálené věci, jakoby byly blízké a zaujmout distancovaný pohled (pohled z dálky) na věci blízké.“

Postoj

Pro demonstraci fází techniky Gyaku-zuki je zvolen postoj Zenkutsu-dachi, a to pro jeho vlastnosti při předávání a absorbování energie ve směru podélné osy postoje. Zenkutsu-dachi je proto vhodný pro demonstraci přímočarých úderů, ke kterým Gyaku-zuki patří.

Charakteristika postoje

Jedná se o postoj s vnějším napětím a šířkou přibližně odpovídající šířce pánve.

Délka postoje má být co největší, musí však odpovídat:

• tělesným proporcím cvičence,
• jeho flexibilitě,
• schopnosti udržet podsazenou kostrč,
• schopnosti udržet obě chodidla celou plochou v kontaktu se zemí.

Ve fázi Přípravy je hmotnost těla rovnoměrně rozdělena mezi obě dolní končetiny.

Dynamika těla

Ve fázi přípravy dochází k maximálnímu otevření postoje (vytočení těla) viz obr. 3 prostřednictvím vnějšího elastického napětí v oblasti stehen, třísel a pánve. Tím dochází k tzv. nabití (přípravě) pro techniku neboli k získání potenciální energie.
V dalších fázích pak dochází k zavření postoje pomocí dynamiky těla (rotace boků), která je základním zdrojem energie pro Gyaku-zuki prováděném na místě. Příprava vytváří potenciál. Start jej začíná využívat.

Použitá literatura

[1] NISHIYAMA, Hidetaka. Traditional Karate Coach´s Manual. Los Angeles: International Traditional Karate Federation. 57 s. Dostupné z: https://www.goshinjutsu.cz/uploads/pdf/ prirucka_trenera.pdf 

[2] MCKINNON, Thomas D. What is Fudoshin?: And How to Achieve It? In: The Shotokan Times [online]. 14.11.2019 [cit. 2020-04-29]. Dostupné z: https://shotokantimes.com/2019/11/14/what-is-fudoshin-and-how-to-achieve-it/

[3] HRADECKÝ, René. Awa Kenzo: Legendární střelec, který vás naučí trefit svůj životní cíl. In: Chceme podnikat [online]. Praha, 2016 [cit. 2017-02-06]. Dostupné z: http://www.chcemepodnikat.cz/clanek/legendarni-strelec-ktery-vas-nauci-trefit-svuj-zivotni-cil

[4] MUSAŠI, Mijamoto. Kniha pěti kruhů. Bratislava: Cad press, 1995. 176 s.

Ochrana autorských práv

Veškerý obsah webu www.goshinjutsu.cz (texty, fotografie, grafika, ilustrace, schémata a webdesign) je chráněn zákonem č. 121/2000 Sb., autorským zákonem, v platném znění.

Autor podporuje využívání publikovaných informací pro studijní, vzdělávací a nekomerční účely za předpokladu řádného uvedení zdroje v souladu s citační normou ČSN ISO 690.

Jakékoli přebírání, rozmnožování nebo další šíření obsahu bez uvedení zdroje nebo bez předchozího souhlasu autora je v rozporu s autorským zákonem.

Jak citovat tento článek

HAŠKA, Milan. Příprava. Goshinjutsu.cz [online]. 2023, aktualizováno 30. 8. 2026 [cit. datum citace]. Dostupné z: https://www.goshinjutsu.cz/Priprava 

Vytvořeno: 14. 7. 2026 | Aktualizováno: 30. 8. 2026 | Navazující článek