Obr. 1 - Hadaka-jime. Foto Natalia Jagelská

V tomto článku budeme hledat odpovědi na čtyři základní otázky:

  1. Co to jsou techniky Shime-waza?
  2. Funkce (účel) Shime-waza?
  3. Princip Shime-waza?
  4. Rozdělení – co obsahuje či jak se člení?

Co je Shime-waza?

Shime-waza jsou techniky zneškodnění soupeře škrcením. Škrcení je tlak na krk soupeře.

Velikost tlaku p je přímo úměrná použité síle F a nepřímo úměrná velikosti plochy S na kterou síla F působí.

Příklad:

Představme si, že 10 dkg (0,1 kg) nakrájeného salámu rozložíme kolečko vedle kolečka na plochu 1 m2. V kontaktní ploše pak, díky tíze G salámu, vznikne napětí v tlaku o velikosti 1 Pa. Pokud bychom dokázali dané množství salámu umístit na plochu 1 mm2, pak by napětí v kontaktní ploše dosáhlo velikosti 1 000 000 Pa.

To je také důvod, proč je při škrcení vhodné působit silou na co nejmenší plochu. Proto se ke tlaku na krk neboli ke škrcení využívá správně umístěné: 

  • vnitřní palcové hrany (Hadaka-jime),
  • vnější malíkové hrany (Juji-jime)
  • oděvu soupeře např. límce (Eri-jime)
  • dalších předmětů (rukáv, pásek, šátek, obušek, tonfa, lanko, struna, ...).

Funkce (účel) Shime-waza?

Shime-waza slouží:

  • k znehybnění agresora uvedením do stavu Kyo skrze tzv. uspání - ztráta vědomí,
  • k transportu na kratší vzdálenost viz Renkoho-waza,
  • k zneškodnění agresora (Todome) - uškrcení.

V sebeobraně je cílem škrcení dočasně vyřadit agresora z boje nebo jej přimět k tomu, aby se vzdal. Velkou výhodou těchto technik je rychlá reakce organismu na omezení přívodu okysličené krve do mozku, která se může projevit ztrátou vědomí, obvykle během 5 - 10 sekund. Dále nám dávají možnost neutralizovat agresora bez nutnosti jej zabít nebo mu způsobit trvalá či viditelná zranění.

Díky těmto vlastnostem jsou techniky Shime-waza velice užitečné.

Princip Shime-waza

Principem je omezení zásobení mozku kyslíkem (omezení přístupu okysličené krve do mozku) a tím způsobení ztráty vědomí škrceného. Tohoto omezení zásobení mozku kyslíkem dosahujeme pomocí tlaku na krk.

Podle převládajícího mechanismu účinku rozlišujeme:

  • vaskulární škrcení – tlak působí především na krční tepny a žíly, čímž omezuje přívod okysličené krve do mozku,
  • respirační škrcení (tradičně označované jako rdoušení) – tlak působí na hrtan a průdušnici a omezuje průchod vzduchu do plic,
  • kombinované působení, při kterém se oba mechanismy vzájemně prolínají.

Škrcení je jedním z velmi nebezpečných útoků! Při silném stisku v krční oblasti může dojít k prolomení nebo poškození chrupavky štítné a hrtanu a k celé řadě dalších zdravotních komplikací. Více o rizicích v následující kapitole.

V sebeobraně je naším cílem se účinně bránit! A to tak, abychom se pokud možno, nevystavovali riziku trestního stíhání. Proto se zaměříme na působení na tepny a žíly.

Mozek je zásobován krví dvěma páry tepen – dvěma relativně povrchově uloženými krčními tepnami (krkavice či karotidy) a dvěma hluboko uloženými vertebrálními tepnami, které vstupují k mozku podél páteře. 

Obr. 2 - Krkavice, Karotida [2]

Obr. 3 - Krkavice, Karotida [3]

V místě, kde se společná krkavice (arteria carotis communis) větví na zevní krkavici (arteria carotis externa) a vnitřní krkavici (arteria carotis interna), se nacházejí dvě anatomicky odlišné struktury. Karotické tělísko (glomus caroticum) je chemoreceptor, který sleduje změny koncentrace kyslíku, oxidu uhličitého a pH krve a podílí se na regulaci dýchání. Karotický sinus (sinus caroticus) je mírně rozšířená část počátečního úseku vnitřní krkavice obsahující tlakové receptory (baroreceptory), které nepřetržitě monitorují krevní tlak a prostřednictvím bloudivého nervu (nervus vagus) se podílejí na jeho reflexní regulaci. Podráždění karotického sinu při některých technikách Shime-waza může vyvolat výrazné zpomalení srdeční činnosti (bradykardii), pokles krevního tlaku, krátkodobou ztrátu vědomí a u mimořádně citlivých jedinců i přechodnou zástavu krevního oběhu. [3][8][9][10]

Obr. 4 - Tepenné zásobení mozku [4]

 

Obr. 5 - Vnitřní hrdelnice (vena jugularis interna) [5]

Vnitřní hrdelnice (vena jugularis interna) je hlavní žíla krku přivádějící přes horní dutou žílu odkysličenou krev z hlavy do srdce.

Na výsledku efektu škrcení se také významně podílí i nervový systém (bloudivý nerv). [8][9]

Rizika a anatomické dopady technik Shime-waza

Techniky Shime-waza patří mezi nejúčinnější prostředky kontroly agresora, současně však představují jednu z nejrizikovějších skupin technik bojových umění. Jejich správná aplikace proto vyžaduje nejen zvládnutí technického provedení, ale také znalost anatomie, fyziologie a možných zdravotních komplikací.

Při správně provedeném škrcení je cílem především dočasně omezit přívod okysličené krve do mozku, nikoliv poškodit dýchací cesty. V reálné sebeobraně však nelze vždy přesně kontrolovat místo, intenzitu ani dobu působení tlaku. Jednotlivé mechanismy se proto mohou vzájemně kombinovat.

Vaskulární mechanismus (krevní škrcení)

Správně provedené techniky Shime-waza působí především na krční tepny (arteriae carotides) a částečně také na vnitřní hrdelnice (venae jugulares internae).

Stlačením těchto cév dochází k omezení přívodu okysličené krve do mozku. Při účinném oboustranném stlačení může dojít ke ztrátě vědomí již během několika sekund. [10][11] Přesná doba závisí na intenzitě tlaku, anatomických poměrech i zdravotním stavu škrcené osoby.

Pokračování v tlaku po ztrátě vědomí představuje bezprostřední ohrožení života. Dlouhodobé přerušení přívodu okysličené krve vede k nevratnému poškození mozkové tkáně a může skončit smrtí.

Ani krátkodobé působení tlaku však nemusí být zcela bez rizika. Mechanické poškození vnitřní stěny krční tepny (disekce arteria carotis) může vést ke vzniku krevní sraženiny (trombu), která může způsobit ischemickou cévní mozkovou příhodu. Tyto komplikace se mohou projevit až několik hodin nebo dokonce dní po úrazu.[10][11]

Respirační mechanismus (komprese dýchacích cest, tradičně označovaná jako rdoušení)

Při přímém tlaku na přední část krku dochází ke stlačení hrtanu a průdušnice. Tento mechanismus bývá v české terminologii tradičně označován jako rdoušení, protože primárně omezuje průchod vzduchu do plic. V současné medicíně se však používá přesnější označení komprese dýchacích cest nebo respirační škrcení.

Na rozdíl od správně vedeného vaskulárního škrcení se jedná o mechanismus s výrazně vyšším rizikem závažného poranění. Může dojít ke zlomenině štítné nebo prstencové chrupavky hrtanu, poranění jazylky, krvácení do měkkých tkání krku nebo k rozvoji otoku dýchacích cest. [10]

Nebezpečný je zejména pozdní otok hrtanu, který se může rozvinout až několik hodin po úrazu a způsobit závažné dýchací obtíže. [10]

Neurologický mechanismus

Na účinku technik Shime-waza se významně podílí také nervový systém.

V místě rozdvojení krční tepny se nachází karotický sinus (sinus caroticus) obsahující tlakové receptory (baroreceptory). Jejich podráždění aktivuje prostřednictvím bloudivého nervu (nervus vagus) reflexní odpověď organismu. [8][9]

Výsledkem může být výrazné zpomalení srdeční frekvence (bradykardie), pokles krevního tlaku, krátkodobá ztráta vědomí a ve zcela výjimečných případech i náhlá zástava krevního oběhu. [10]

Poranění krční páteře

Při prudkých pohybech hlavy nebo při násilném stržení soupeře na zem může dojít také k poranění krční páteře.

Riziko představují zejména prudké rotace, záklony nebo kombinace škrcení s pádem. Následkem může být poranění vazů, meziobratlových plotének nebo v krajním případě i poškození krční míchy. [9]

Doporučení pro praxi

Při výuce technik Shime-waza musí být bezpečnost vždy na prvním místě.

Tori je odpovědný za zdraví Ukeho, průběžně sleduje jeho reakce a při "odplácnutí" nebo po signálu "Maitta" či při ztrátě vědomí okamžitě uvolňuje škrcení.

Po intenzivním tlaku na oblast krku mohou vzniknout závažná poranění cév nebo dýchacích cest, která se projeví až s časovým odstupem. Pokud se objeví bolesti krku, chrapot, poruchy polykání, poruchy řeči, slabost končetin, závratě nebo jiné neurologické příznaky, je nezbytné bezodkladně vyhledat lékařské vyšetření. [10][11]

Rozdělení

Techniky škrcení můžeme dělit dle dvou základních hledisek. Prvním je směr, ze kterého škrcení provádíme (zepředu neboli tváří v tvář a zezadu) a druhým je možnost využití škrtidla (s použitím škrtidla či bez). Dle tohoto způsobu členění může být jedna technika zařazena do více podskupin. Například Hadaka-jime v závislosti na konkrétním provedení může být začleněno jak do skupiny škrcení zezadu či vtváří v tvář, tak bez uchopení kimona – oděvu – škrtidla.

Základní techniky Shime-waza z pohledu Goshin-jutsu členíme:

Dle směru:

  • Shime-ai – škrcení tváří v tvář např.: Juji-jime - Kata, Gyaku, Nami či Suso-jime, ...
  • Ushiro-jime – škrcení zezadu např.: Hadaka-jime, Ushiro-eri-jime, Okuri-eri-jime, Kata-ha-jime, ... 

Dle využití škrtidla: 

  • Hadaka-jime – škrcení bez uchopení škrtidla jen holýma rukama či nohama např.: Hadaka-jime, San-kaku-jime
  • Kesa-jime – škrcení s uchopením škrtidla – kimona např.: Goshi-jime, Tawari-jime, ...

Metodická řada pro výuku technik škrcení 

  1. Hadaka-jime, 2. video, aplikace,  2. aplikace
  2. Ushiro-eri-jime, 2. video
  3. Okuri-eri-jime, 2. video
  4. Kataha-jime, 2. video
  5. Kata-juji-jime, 
  6. Suso-jime, 
  7. Tawari-jime
  8. Koshi-jime
  9. San-kaku-jime
  10. Omote

Metodické zásady

  1. Škrtidlo, malíkovou či palcovou hranu ruky, nasazujeme těsně na krk. Při úchopu límce zajíždíme rukama po límci, co nejdále.
  2. Zafixujeme hlavu škrceného.
  3. Při Ushiro-jime provedeme posun na koleni a chodidle, čímž vychýlíme škrceného a zvýšíme tlak na krk.

Dvanáct základních technik Shime-waza Kodokanu

Hadaka-jime

Okuri-eri-jime, Kataha-jime

Kata-juji-jime, Nami-juji-jime, Gyaku-juji-jime

Katate-jime

Ryote-jime

Sode-guruma-jime

Tsukkomi-jime

Sankaku-jime

Do-jime

Shime-waza v Katame-no-kata

Kata-juji-jime

Hadaka-jime

Okuri-eri-jime

Kataha-jime

Gyaku-juji-jime

Na závěr ještě jedno starší, ale o to užitečnější video.

Shime-waza no Kaeshi

Shime-waza no Kaeshi představují soubor technik obrany proti útokům vedeným pomocí Shime-waza (škrcení). 

Z pohledu Goshin-jutsu představuje jejich studium jednu z nejdůležitějších oblastí sebeobrany, neboť cílem není naučit se pouze škrcení provádět, ale především se proti němu účinně bránit.

Základním principem obrany je včasné rozpoznání počátku útoku a zabránění jeho úplnému nasazení. Pokud již bylo škrcení vytvořeno, je nutné využít dynamiku celého těla, narušit stabilitu útočníka (Kuzushi), uvést jej do stavu Kyo a vytvořit podmínky pro bezpečné vyproštění nebo provedení Renkoho-waza či Todome.

Studium technik obrany proti škrcení by mělo zahrnovat zejména:

  • obranu proti pokusu o nasazení škrcení,
  • obranu proti Shime-ai (škrcení zepředu),
  • obranu proti Ushiro-shime (škrcení zezadu),
  • obranu proti Ushiro-hadaka-jime,
  • obranu proti Kubi-dori (kravatě),
  • obranu proti škrcení oděvem,
  • obranu proti škrcení improvizovaným škrtidlem.

Závěr

Při výuce technik Shime-waza by měla být bezpečnost na prvním místě. Každý jsme jiný. To, co pro někoho nic není, druhému může ublížit. Jak již bylo uvedeno, krk je velice lehce zranitelná část lidského těla! Proto techniky nikdy neprovádíme hrubou silou. Snažíme se působit z boku krku na tepny. Při neohleduplném působení na krk může dojít k zhmoždění měkkých tkání či úrazu krční páteře.

Při studiu zodpovídá Tori za Uke, vnímá jej a škrcení uvolňuje ihned se signálem Ukeho!!! Toto je praktickým naplněním principů Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei, co nejúčinněji využívat energii k dobrému účelu, vzájemnému prospěchu.

I při správně vedeném tréninku může dojít, při nácviku technik škrcení, k přechodné ztrátě vědomí způsobené přerušením přívodu okysličené krve do mozku. Jsou totiž i případy, kdy škrcený nestihne dát signál k uvolnění škrcení.  Proto musí Tori vnímat Ukeho, rychle rozpoznat ztrátu vědomí a okamžitě uvolnit škrcení, zavolat učitele – trenéra. Rychlá první pomoc v těchto situacích je zásadní, aby se předešlo vážnějším následkům.

Základní zásady první pomoci:

Po uvolnění škrcení se škrcená osoba zpravidla sama vzápětí probouzí, pokud se tak děje:

Zkontrolujeme dýchání a vědomí:

  • Zkontrolujeme stav vědomí škrceného, reakcí na vnější podněty.
  • Ujistíme se, že dýchací cesty nejsou ničím blokovány.
  • Přiškrcený by měl klidně dýchat nosem a snažit se uvolnit.
  • Zkontrolujeme, zda nedošlo k výpadku paměti případně na jak dlouho.
  • Sledujeme, zda nedochází k dalším komplikacím (závratě, nevolnost, obtíže s mluvením).
  • Ke zdravotním komplikacím, např. k otoku v oblasti krku, může dojít i s mnoha hodinovým odstupem. V případě nezletilých je potřebné informovat rodiče, aby přiškrceného doma kontrolovali. V případě zletilých je vhodné, aby po ztrátě vědomí nebyli doma sami. Toto doporučení platí o to více u všech dalších variant.

Pokud se po uvolnění škrcení osoba sama neprobouzí, je v bezvědomí:

Zkontrolujeme dýchání a vědomí:

  • Jemně zatřeste osobou za ramena a hlasitě na ni mluvte např. „Jsi v pořádku?“.
  • Pokud nereaguje, přejdeme na kontrolu dýchání.
  • Položíme osobu na záda na tvrdou rovnou podložku a provedeme záklon hlavy k uvolnění dýchacích cest.
  • Odstraníme jakékoli překážky z dutiny ústní, například chránič zubů.
  • Přiložíme ucho k jeho ústům a pozorujte pohyb hrudníku i břicha.

Pokud zjistíme, že osoba dýchá, ale je stále v bezvědomí:

  • kontrolujeme záklon hlavy a sledujeme, zda nedochází ke zhoršení stavu.
  • Pokud se osoba probudí uklidňujeme ji a zajistíme, aby zůstala v klidu.
  • Pokud se osoba neprobere během následujících cca dvou minut voláme záchrannou službu (155 v ČR).
  • I pokud se osoba probudí, může být mnohdy nutné lékařské vyšetření, aby se vyloučilo poškození krčních cév, dýchacích cest a další komplikace.

Pokud nedýchá, přejdeme k resuscitaci:

  • Voláme záchrannou službu (155 v ČR)
  • Zajistíme průchodnost dýchacích cest, záklon hlavy.
  • 30 stlačení hrudníku (rychlostí 100–120 za minutu).
  • Poté 2 vdechy do úst – jedná-li se o známou či blízkou osobu.
  • V resuscitaci pokračujte, dokud osoba nezačne dýchat nebo nedorazí zdravotnická pomoc.

První pomoc dle Kodokanu

První pomoc dle Kodokanu použitelná nejen při škrcení

Použitá literatura

[1] KANO, Jigoro. Judo (Jujutsu). Tokyo: Maruzen Company 1937. 70s.

[2] Carotid artery: Onemocnění krčních tepen. Online. In: ANGIO – CHIRURGIE S.R.O. Https://www.angiochirurgie.cz/. 2022. Dostupné z: https://www.angiochirurgie.cz/wp-content/uploads/2018/10/carotid-artery-750x480.jpg. [cit. 2025-01-10].

[3] KOUBOVÁ, Michaela. Nemocnice Na Homolce přichází s novou metodou léčby vysokého krevního tlaku. Online. In: MEDIA NETWORK. Zdravotnický deník. 2016. Dostupné z: https://zdravotnickydennik.sk/2016/01/ nemocnice-na-homolce-prichazi-s-novou-metodou-lecby-vysokeho-krevniho-tlaku/. [cit. 2025-01-10].

[4] ŠTEFÁNEK, Jiří. Arteria spinalis anterior: Schéma - cévní zásobení mozku, odstup arteria spinalis anterior. Online. In: Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK. 2011. Dostupné z: https://www.stefajir.cz/arteria-spinalis-anterior. [cit. 2025-01-10].

[5] Hrdelní žíla. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 19.1.2022. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrdelní_žíla. [cit. 2025-01-10].

[6] ZÁTROCH, Dušan. Judo od bieleho po čierny opasok. 1. Bratislava: Ipon spol. s r.o., 1999. 335s. ISBN 80-9000511-0-3.

[7] KODOKAN JUDO INSTITUTE. Names of Judo Techniques. Online. Kodokan. Dostupné z: http://150.60.32.66/en/waza/list/. [cit. 2025-01-27].

[8] STANDRING, Susan (ed.). Gray’s Anatomy: The Anatomical Basis of Clinical Practice. 42nd ed. London: Elsevier, 2020. ISBN 978-0-7020-7707-4.

[9] MOORE, Keith L.; DALLEY, Arthur F.; AGUR, Anne M. R. Clinically Oriented Anatomy. 9th ed. Philadelphia: Wolters Kluwer, 2022. ISBN 978-1-9751-5070-7.

[10] STELLPFLUG, Samuel J., et al. Approach Considerations for the Management of Strangulation in the Emergency Department. JACEP Open. 2022;3:e12711.

[11] VILKE, Gary M.; CHAN, Theodore C. Evaluation and Management of Carotid Artery Injury Following Strangulation. Journal of Emergency Medicine.

Ochrana autorských práv

Veškerý obsah webu www.goshinjutsu.cz (texty, fotografie, grafika, ilustrace, schémata a webdesign) je chráněn zákonem č. 121/2000 Sb., autorským zákonem, v platném znění.

Autor podporuje využívání publikovaných informací pro studijní, vzdělávací a nekomerční účely za předpokladu řádného uvedení zdroje v souladu s citační normou ČSN ISO 690.

Jakékoli přebírání, rozmnožování nebo další šíření obsahu bez uvedení zdroje nebo bez předchozího souhlasu autora je v rozporu s autorským zákonem.

Jak citovat tento článek

HAŠKA, Milan. Shime-waza. Goshinjutsu.cz [online]. 2023, aktualizováno 14. 7. 2026 [cit. datum citace]. Dostupné z: https://www.goshinjutsu.cz/Shime-waza

Vytvořeno: 11. 1. 2025 | Aktualizováno:14. 7. 2026 | Navazující článek

Milan Haška | milan.haska@goshinjutsu.cz