Obr. 1 -  Jigoro Kano: Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei

Vážení čtenáři, připravte se na objevování informací, které vás mohou přimět k přehodnocení zažitých narativů. Otevírají zcela nový úhel pohledu nejen na japonské judo, ale třeba i na pohled mistra Kana na funkci soutěží v judu, ale také například na jeho názor na začlenění judo do olympijského programu.

Tento článek se snaží přinést hlubší a komplexnější pohled na dané téma skrze hledání odpovědí na následující otázky:

  1. Co je to Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei?
  2. Proč Jigoro Kano definoval principy Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei?
  3. Co se stalo s principy Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei?
  4. K čemu to vedlo?
  5. Jak pokračovat dál?

Co je to Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei?

Odpověď na tuto otázku budeme hledat v článcích mistra Jigora Kana (28. 10. 1860 – 4. 5. 1938):

Jigoro Kano:

"Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei je princip nejlepšího využití energie k dobrému účelu. Vztahuje se na všechny typy lidské činnosti a vede k plnému využití duchovní a fyzické energie při realizaci zamýšleného záměru. V případě Judo je na tomto principu založen jak útok, tak i obrana, a také vše, co řídí proces výuky." [1]

"Jednoduše řečeno, jde o maximálně efektivní využití energie – tedy její využití bez plýtvání či ztrát. Tento koncept lze shrnout do výstižného pojmu: „maximální účinnost“. Jinými slovy, jde o dovednost nejúčinněji využívat energii pro dobrý účel. Ale co přesně znamená „dobro“? [1]

"Za dobré lze považovat například přispění k dalšímu rozvoji společnosti, zatímco jednání proti takovému pokroku lze označit za špatné. Společnost se rozvíjí díky principům „Sojo-Sojo“ (vzájemná pomoc) a „Jita-Kyoei“ (vzájemný prospěch). Tyto hodnoty jsou neodmyslitelně součástí širšího konceptu dobra. V tomto ohledu představují Sojo-Sojo a Jita-Kyoei nejen etické zásady, ale také základní moudrost, na které je Judo postaveno." [1]

"Kata a Randori mohou být správně praktikované jen, pokud je základní moudrost Judo uplatněna na techniky jak útoku, tak obrany. Judo nelze vnímat pouze jako cvičení boje v dojo, ale spíše jako univerzální princip, který nachází své uplatnění v nesčetných oblastech lidské společnosti." [1]

Z těchto slov je patrné, že Kanovi šlo zejména o mravní či duchovní rozvoj společnosti, který dosud silně zaostává za technickým pokrokem. Tímto způsobem lze vidět, jak principy Kanova Judo přesahují sportovní rámec a ovlivňují mnohem hlubší oblasti lidského bytí.

Jigoro Kano usiloval, aby každý člověk žil v harmonii a spolupráci s ostatními. Říkával: 

"Nic není důležitějšího, než žít šťastně spolu. Pokud všichni spolupracují, práce každého člověka prospívá nejen jemu, ale i ostatním. Což je naplnění principu harmonie a spolupráce Jita-Kyoei." [2]

Aby práce jednoho člověka opravdu prospívala nejen jemu, ale i ostatním, musí být dělána se snahou o co nejlepší výsledek.

Jigoro Kano:

"Pokud se člověk zajímá jen o vlastní blaho, dojde nevyhnutelně ke kolizi se zájmy ostatních lidí. Kvůli sobeckosti se dostane do velkých nepříjemností, sobectví pak vede zpravidla k sebezničení. Podíváme-li se, co se děje dnes ve světě, zjistíme, že všechny věci velké i malé se vzájemně propojují. Lidé až moc často jednají jen v souladu se svými vlastními zájmy, zatímco odmítají uznat potřeby druhých. To vede k vzájemnému zničení." [2]

"Na tomto světě není jiná cesta, než Jita-Kyoei, v níž všichni lidé hrají svou roli ve společnosti, aby vzájemně prosperovali. Měli bychom zastavit nesmyslné konflikty a místo toho se řídit zásadou Jita-Kyoei. Pokud budeme postupovat skrze maximalizaci efektivního využití energie, povede to ke zdvojnásobení vitality Země." [2]

"Pokud porozumíme základní moudrosti Judo a aplikujeme ji v životě, pak všichni lidé budou moci žít svůj život rozumným způsobem. Takto by měl člověk studovat Judo, které jsem založil. Věřím, že pokud více lidí pochopí hlavní principy Judo, pomůže tato filozofie také vést jejich životy. Proto vás všechny vybízím, abyste vyvinuli velké úsilí a zahájili tento trend ve společnosti." [1]

"Z tohoto důvodu vás prosím, abyste přijali principy Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei a posunuli vpřed se všemi lidmi svět."  [2]

Proč Jigoro Kano definoval tyto principy?

Nejdříve je vhodné si položit otázku: „Proč definujeme zásady, principy?“

Definování principů je odpověď na potřebu řešit problémy, je to reakce na děj, pokud se nevyvíjí očekávaným způsobem. Zásady a principy slouží jako vodítka, která formují naše chování, rozhodování a vnímání hodnot. Pomáhají nám orientovat se v komplexních situacích a určují, co je považováno za správné nebo morální.

Principy by měly pomáhat společnosti, aby fungovala harmonicky a efektivně.

Cítil snad mistr Kano nějaké problémy ve vývoji Judo? Odpověď na tuto otázku můžeme nalézt v původních textech mistra, ve kterých je možno vysledovat jeho nespokojenost s vývojem Judo a i to, že již nebyl schopen tento vývoj usměrnit. Vzhledem k terminologii (absenci principů Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei), kterou v článcích používá, lze odhadovat, že je napsal již před rokem 1922. Jedná se o články:

Autor si zde dovolí citovat jen některé myšlenky z těchto článků, zájemci o kompletní text nechť navštíví odkazy.

Jigoro Kano:

"V dojo se můžeme upnout na záležitosti odehrávající se přímo před našima očima, jako je vítězství nebo prohra, takže často skončíme přemýšlením o důvodech, které vedou k vítězství nebo prohře a zanedbáváme naše úsilí kultivovat ctnost v prostoru mezi nimi. Pokud člověk vyhraje, musí vyhrát v souladu s cestou a pokud prohraje, musí v souladu s cestou prohrát. Proto, pokud se snažíme plně obsáhnout Judo měli bychom kultivovat tělo, moudrost a ctnost, musíme vyvinout velké úsilí, abychom využili naše zdroje a zapojili je do praxe správně." [3]

"Zápasy mezi školami, které jsem pozoroval v posledních letech, mě přiměly k přemýšlení, zda účastníci nezapomněli na vznešený účel Judo, a mylně se domnívají, že účel judo spočívá jen ve věcech přímo před jejich očima, jako je vítězství či prohra. I když člověk prohraje, když jedná v souladu s Cestou, má to větší hodnotu, než když vyhraje tím, že Cestu opustí." [3]

"Skutečným účelem soutěží je zajistit, že když vznikne potřeba – i když nemůžeme vědět, kdy to bude – se nebudeme dopouštět hrubých chyb, které určují vítězství nebo porážku. Zápasy mezi školami nejsou nic víc než jedním druhem praxe (tréninku). To je důvod proč v zápasech (soutěži) není důležitá výhra nebo prohra, ale spíše závazek kultivovat naše skutečné schopnosti, abychom neprohráli, když půjde o zápas o život." [3]

"Hlavním cílem zápasu není vítězství ani prohra. Hlavním účelem je zdokonalit naše vlastní schopnosti skrze tuto zkušenost, a mít přátelský kontakt s lidmi z jiné školy. Měli bychom se nyní snažit, abychom jednoho dne, když jsme spolu na světě, neměli ten druh smýšlejícího přístupu, který by nás mohl rozdělit jen proto, že jsme navštěvovali různé školy. S tímto přístupem musíme realizovat zápasy tohoto druhu." [3]

"Je politováníhodné, ale je třeba uznat, že záležitosti k tomuto bodu dosud nepokročily. Nakonec je to proto, že se duch judo dosud neprojevil. [3]

"Technika je důležitá. Pokud by však technika existovala sama o sobě a nebyla by doprovázena kultivací moudrosti a ctnosti, pak by Judo pro společnost nemělo hodnoty a nepovažoval bych ho za hodné žádného zvláštního respektu." [3]

"Když Kodokan začínal, sám jsem chodíval do dojo, učil studenty a snažil se je vést podle těchto principů. Přestože mě ne vždy následovali, protože jako učitel jsem byl ještě nezralý, základní duch byl stejný jako je dnes. Principy, které jsem hájil, a způsob, jakým jsem tenkrát učil, však byl mnohem blíže mému ideálu než to, co je obvykle dnes k vidění."  [4]

"Existují dva důvody úpadku cvičeni Judo. Jedním z nich je fakt, že jsme podporovali cvičence, aby se účastnili soutěží, abychom posílili šíření Judo. Druhým důvodem úpadku byl nedostatek kvalifikovaných instruktorů, kteří by mohli učit řádné randori, a to díky rapidnímu nárůstu zájemců o Judo. Kvůli tomuto nedostatku nebyla má původní metoda randori dostatečně uplatňována. Cvičenci už neměli příležitost řádně se jí naučit a v mnoha případech se prostě jen prali a měřili si silu. Nyní vidíme mnoho lidí, kterak cvičí randori způsobem, který je v rozporu s původní metodou." [4]

"Přestože převládá tento nesprávný způsob randori, musíme se snažit najít cestu, jak uchránit budoucnost Judo od tohoto špatného vlivu."  [4]

"Měli bychom být schopni pohybovat tělem volně, lehce a rychle, takže se můžeme vyhnout, kdykoliv oponent útočí kopem nebo úderem. Když cvičíme randori v Kodokanu, chytáme oponenta za rukávy nebo za klopy. To je ale způsob, který je nezbytný pouze u začátečníků, a jak se stáváme pokročilými, nemusíme jej nutně využívat. I když oponenta chytáme, měli bychom to dělat lehce, jinak nebudeme schopni rychlého vyhnutí." [4]

"Budete-li při cvičení Judo pamatovat na tyto body, můžete se vyvarovat špatných sklonů, které jsou dnes k vidění – například zbytečné používání síly nebo vzájemné napadání. Naše pozice by měla být podobná spíš boxerské než zápasnické. Zápasnici zaujímají předkloněný postoj, protože nemusejí být připraveni na údery. Když ale očekáváme atemi (úder) musíme zaujmout postoj jako boxer. V Judo nemusíme nezbytně udržovat vzdálenost mezi sebou a oponentem jako v boxu, protože můžeme vést nejen úder, ale můžeme i házet, škrtit a páčit." [4]

"Jaký je tedy ten nejefektivnější způsob, jak cvičit randori? Došli jsme k závěru, že se musíme vrátit ke způsobu, kterým jsme to dělali, když Kodokan začínal." [4]

Jigoro Kano se snažil vývoj Judo usměrnit, proto definoval princip Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei, dokladem toho jsou např. články:

  • Kano Jigoro, „Nejlepší využití energie“, Taisei, Vol.1, No.1, 1922.
  • Kano Jigoro, „Proč je nutné hájit principy Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei“, Sakko sv. 4, č. 12, 1925.

Co se stalo s principy Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei?

Odpověď na tuto otázku můžeme nalézt ve "Studii o porozumění významu dvou hlavních zásad JUDO: SEIRYOKU-ZENYO a JITA-KYOEI".

Toshikazu YABUNE, Shuichi OKADA, Syunsuke YAMAZAKI, Kosuke NAGAKI, Tathuya DEGUCHI v roce 1997 publikovali výsledky svého výzkumu, který provedli u japonských univerzitních judistických týmů. Výzkumu se zúčastnilo 126 závodníků. Cílem této studie bylo zkoumat představu mladých judistů o principu judo. [5]

Výsledky byly následující:
1.  Správnou odpověď na otázku smyslu SEIRYOKU-ZENYO uvedlo 14 judistů.
2.  Správnou odpověď na otázku smyslu JITA-KYOEI neuvedl žádný.
3.  Správnou odpověď na vztah mezi SEIRYOKU-ZENYO a JITA-KYOEI uvedlo 5 judistů. [5]

Bylo by zajímavé realizovat tuto studii i u trenérů a rozhodčích, a to po celém světě.

Na základě této studie můžeme dojít k závěru, že zásady JUDO: SEIRYOKU-ZENYO a JITA-KYOEI byly nepochopeny či zapomenuty.

K čemu to vedlo?

Důsledkem nepochopení či zapomenutí principů Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei jsou negativní jevy dostávající se do japonského judo, jako jsou např.: násilí, šikana, sexuální zneužívání, závažné úrazy a úmrtí jako přímý následek tréninku.

V roce 2010 byli lidé v Japonsku šokováni, když zjistili, že v průměru 4 děti zemřou na zranění při školní výuce judo a asi 10 utrpí vážná zranění s trvalými následky každý rok. [6] (Poznámka: Počet obyvatel Japonska je cca 125 500 000.)

Níže uvedené video pojednává o tom, že v období 1983 až 2009 zemřelo v důsledku úrazů 108 dětí při výuce judo.

A to jen na japonských základních a středních školách z toho 60% na zranění mozku.

Průměr čtyř úmrtí ročně je výrazně vyšší než v kterémkoli jiném školním sportu. [6]

Příbuzní dětí, které zemřely na následky tréninku založili v roce 2010 Asociaci obětí nehod při judu (JJAVA - Japan Judo Accident Victims Association), z jejich dat plyne, že na následky zranění v judu během 32 let mezi lety 1983 až 2015 zemřelo 121 žáků. [6]

Tato čísla nezahrnují úmrtí mimo školu, například v soukromých judo klubech, takže celkový počet úmrtí mladých lidí je vyšší. Rovněž došlo k velkému počtu vážných zranění, z nichž mnohá vedla k chronické mozkové dysfunkci – trvalé invaliditě. [6]

Posláním JJAVA je podporovat pozůstalé a oběti najít způsob, jak snížit úmrtnost a vážná zranění v důsledku výuky judo mezi mladými sportovci zavedením účinných bezpečnostních opatření. Hlavním cílem je vytvořit bezpečné prostředí pro cvičení juda. Toho se snaží dosáhnout širokou škálou aktivit např.: semináře na podporu bezpečné výuky juda, vyšetřování příčin úrazů v judu, výzkumem prevence úrazů v judu, návrhy bezpečnostních opatření v praxi juda a výzvami k ochraně práv dětí. [6]

V říjnu 2011 soud v japonské Ósace uznal prvního trenéra judo vinným ze smrti šestiletého chlapce, který v listopadu 2010 zemřel na následky otoku mozku. Trenér se přiznal, že svého svěřence při tréninku několikrát tvrdě hodil na zem. V tomto případě se jednalo o úmrtí mimo školu. [7]

Tento problém není jen japonskou záležitostí, hlupáci se najdou po celém světě, viz následující video!

V jiných silných vyspělých judistických zemích nebylo zaznamenáno prakticky žádné srovnatelné úmrtí. Tento zásadní rozdíl ukazuje, že problém neleží v samotném judu, ale ve způsobu jeho výuky a v odklonu od Kanových původních principů. [11]

Jak pokračovat dál?

Jednou z reakcí na problémy japonského judo jako jsou násilí, šikana, sexuální zneužívání, závažné úrazy je „Projekt Judo MIND“ který v roce 2014 představil legendární judista Yasuhiro Yamashita.

Obr. 1 - MIND [8]

Tento projekt navazuje na projekt Judo Renessaince a reaguje na problémy především japonského judo, se kterými se v uplynulých desetiletích potýkalo což je v posledních letech značně propíráno a kritizováno v médiích i veřejností. Je snahou na oživení myšlenek Jigora Kana (Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei).

Výraz MIND je zkratkou 4 slov:

  • M - Manners 礼節 (Reisetsu) zdvořilost
  • I - Independence 自立 (Jiritsu) nezávislost
  • N - Nobility 高潔 (Kōketsu) ušlechtilost
  • D - Dignity 品格 (Hinkaku) důstojnost/laskavost

Cílem je skloubení Kanových hodnot prostřednictvím těchto MIND pravidel. Změnit myšlení judistů a tím vykořenit násilí, šikanu a zneužívání v tréninkových skupinách a celkově více působit na pozitivní vývoj charakteru judistů v Japonsku. 

Další snahou o zlepšení stavu je vytvoření Kodomo-no-kata, kterou vydal Kodokan v roce 2020 pro bezpečnou výuku dětí.

Závěr

Dnešní sportovní pojetí jak Judo, tak u mnoha ostatních umění je vzdáleno myšlenkám jejich tvůrců. Vývoj japonských bojových umění byl ovlivněn 2. světovou válkou.

V poválečné okupaci Japonska GHQ (Vrchní velitelství spojeneckých sil) tlačilo na Kodokan, aby transformoval judo na sport, podmínilo tím návrat judo do školní výuky.

Dalším mezníkem ve vývoji Judo byl rok 1964 kdy bylo Judo představeno na Olympijských hrách v Tokiu. Pevnou součástí programu OH se stalo Judo v roce 1972 v Mnichově. Ženy poprvé startovaly na OH v roce 1992 v Barceloně.

Za poslední tři desetiletí prošlo olympijské judo mnohými změnami pravidel. Když sledujeme soutěže i té nejvyšší úrovně, tak vidíme, že pravidla a způsob rozhodování jsou v rozporu s principy Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei:

  • Je zakázána celá řada základních technik.
  • Techniky Tachi-waza jsou dominantně prováděny s pádem Toriho, takže se z nich stávají techniky Sutemi-waza. Tato změna se promítá do metodiky v oddílech, zejména u mládeže z tohoto důvodu vzniká problém techniky Tachi-waza ustát v postoji.
  • Bodují se techniky nemající skutečný bojový potenciál, z nízkých pozic, pouhá přetočení – válení sudů.
  • Boj v Ne-waza se potlačuje, zápas na zemi se mnohdy až příliš rychle ukončuje. Díky tomu se závodníci  často snaží druhého jen stáhnout na zem i za cenu, že se sami dostávají do nevýhodné pozice. I tímto se kazí reálná funkčnost Judo.
  • Bodují se věci, za které byla dříve diskvalifikace. Způsoby provádění, které byly trestány před třiceti lety diskvalifikací se dnes bodují, a dokonce i na Ippon. Jedná se např. o techniky kdy se házející při hodu dotýká hlavou podložky a tím nedává prostor pro bezpečné vedení soupeře do pádu, který zpravidla dopadá na hlavu či krk atd... 

Technika je nahrazována hrubou silou. Málo koho zajímá kolik je invalidů za jedním olympijským vítězem či mistrem světa. Jak říkával Vladimír Lorenz (20. 8. 1925 – 7. 3. 2010) z Judo se stalo Godo. Dle JJAVA - Japan Judo Accident Victims Association v důsledku zranění utrpěných jen při školní výuce juda zemřelo v Japonsku během období 32 let, od roku 1983 do roku 2015, celkem 121 dětí. 

Shinichi Oimatsu:

„Měli bychom potlačit touhu zvítězit za každou cenu a nedělat bezohledné techniky, které mohou vést ke zranění a týrání našeho soupeře.“ „Je snadné se uchýlit k bezohlednému chování, když přikládáme velký význam vítězství. Nicméně je důležité udržet klid a skrze ducha Rei rozvíjet sebekontrolu.“  [9] [10] 

Uvědomme si, jak moc se dnešní Judo vzdálilo ideálům jeho tvůrce mistra Jigora Kana: 

„Při vzájemné úctě co nejúčinněji využívat energii k dobrému účelu! Pokud člověk vyhraje, musí vyhrát v souladu s Cestou a pokud prohraje, musí v souladu s Cestou prohrát. Měli bychom potlačit touhu zvítězit za každou cenu a nedělat bezohledné techniky! Konečné vítězství nespočívá ve vítězství ani v porážce, ale v perfektních vlastnostech účastníků!“

„Proto, pokud se snažíme plně obsáhnout Judo měli bychom kultivovat tělo, moudrost a ctnost, musíme vyvinout velké úsilí, abychom využili naše zdroje a zapojili je do praxe správně." 

„Ptali se mě lidé z různých odvětví ohledně moudrosti a možnosti uvedení Juda na olympiádu. Můj pohled na věc je v současné době spíše pasivní. Pokud je to přání jiných členských zemí, nemám námitky. Ale necítím se nakloněn k tomu, abych se ujal vedení.“

„Olympijské hry jsou natolik ovlivněny nacionalismem, že je možné, že jím ovlivněné Judo přejde do retrográdní formy boje, jako bylo v Ju Jutsu před založením Kodokanu.“

„Judo by mělo být a zůstat, stejně svobodné jako umění a věda oproštěné od vnějších politických, národních, rasových, ekonomických či jiných zájmových vlivů.“

„Judo není ve skutečnosti sport, ani hra. Považuji jej za princip života, umění, vědu či nauku, jak co nejúčinněji využívat energii k dobrému účelu.“

„A vše, co s Judo souvisí, by mělo směřovat k jeho konečnému cíli, prospěchu lidstva.“

Dle autora článku nejblíže ideálu Jigora Kana bylo pojetí Judo mistra Kyuzo Mifune (21. 4. 1883 – 27. 1. 1965).

Použitá či doporučená literatura

[1] KANO, Jigoro. What is Seiryoku-Zenyo?: Words of Kano Shihan. In: Kodokan Judo Institute [online]. Tokyo: Kodokan, 1922 [cit. 2019-10-28]. Dostupné z: https://kdkjd.org/what-is-seiryoku-zenyo/

[2] KANO, Jigoro. What is Jita-Kyoei?: Words of Kano Shihan. In: Kodokan Judo Institute [online]. Tokyo: Kodokan, 1925 [cit. 2019-10-28]. Dostupné z: https://kdkjd.org/what-is-jita-kyoei/

[3] KANO, Jigoro. What does Jundo Seisho (Accordance with the Way Overcomes Winning) mean?: Words of Kano Shihan. In: Kodokan Judo Institute [online]. Tokyo: Kodokan [cit. 2019-10-29]. Dostupné z: http://kodokanjudoinstitute.org/en/doctrine/word/jundo-seisho/

[4] KANO, Jigoro. Principy Kodokanu v jeho začátcích. ŠÍP, Jaroslav. Kořeny BUDO. Plzeň: Aikido Dojo Plzeň, 2012, 64 - 66. Dostupné z: http://www.adp-i.cz/knihy/index.html

[5] YABUNE, Toshikazu; OKADA, Shuichi; YAMAZAKI, Syunsuke; NAGAKI, Kosuke a DEGUCHI, Tathuya. Research Journal of Budo: A STUDY ON THE JUDO PRINCIPLES-The Meanings of SEIRYOKU-ZENYO and JITA-KYOEI, and the Degrees of Present Young Judo Players' Understanding on Those Theorys. Online. 2. Tokio: Japanese Academy of Budo, 1997. ISSN 2185-8519. Dostupné z: https://www.jstage.jst.go.jp/article/budo1968/30/2/30_9/_article/-char/en. [cit. 2020-10-31].

[6] Japan Judo Accident Victims Association (JJAVA). Online. 2010. Dostupné z: https://judojiko.net/eng/. [cit. 2024-10-13].

[7] V Japonsku padl první trest za jedno z mnoha dětských úmrtí při judu [online]. Praha: MAFRA, 2011 [cit. 2020-05-08]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/sport/ostatni/v-japonsku-padl-prvni-trest-za-jedno-z-mnoha-detskych-umrti-pri-judu.A111005_190340_sporty_jok

[8] YAMASHITA, Yasuhiro. Projekt Judo MIND. Online. In: All Japan Judo Federation. Tokio, 2014. Dostupné také z: https://www.judo.or.jp/what-is-judo/judo-mind/.

[9] OIMATSU, Shinichi. Judo and Rei - Its Spirit. Kodokan Judo Institute [online]. Tokyo [cit. 2019-07-02]. Dostupné z: http://kodokanjudoinstitute.org/en/courtesy/spirit/.

[10] OIMATSU, Shinichi. Judo and Rei - Etiquette. Kodokan Judo Institute [online]. Tokyo [cit. 2019-07-02]. Dostupné z: http://kodokanjudoinstitute.org/en/courtesy/etiquette/.

[11] Shimazawa, Yuko. 日本の中高生だけが柔道で亡くなる驚きの実態 : 強豪他国はゼロなのに日本は「121人死亡」. In: 東洋経済オンライン [online]. 2020-07-25 [cit. 2026-05-08]. Dostupné z: https://toyokeizai.net/articles/-/364635

Upozorněni o ochraně autorských práv

Obsah (loga, grafika, webdesign, texty) webu www.goshinjutsu.cz je chráněn autorským zákonem číslo 121/2000 Sb. Použití obsahu tohoto webu k dalšímu šíření je bez předcházejícího výslovného souhlasu autora stránek neoprávněné. Pokud jste použili či hodláte použít ve vašich publikacích obsah tohoto webu, ocitujte to.

Příklad citace této stránky:

HAŠKA, Milan. Goshin–jutsu: Filosofie. Goshin–jutsu [online]. 2023, 8.5.2026 [cit. 2026-10-08]. Dostupné z: https://www.goshinjutsu.cz/Goshin-jutsu

Vytvořeno: 29. 3. 2025 | Aktualizováno: 8. 5. 2026 | Navazující článek

Milan Haška | milan.haska@goshinjutsu.cz